 |
 |
 |
|
|
|
|
|
|
V roce 2013 jsme plánovali podzimní akci na okolí Nepomuka. Akce se uskutečnila s půlročním zpožděním v termínu 12. – 15.6. 2014. Jedná se vskutku o osvědčený termín, neboť ten „nad námi“ opět seslal ideální počasí mezi dvěma víkendy – hodně teplým a dost studeným. Ubytování bylo zajištěno v kempu Nový rybník, v chatičkách pro 4 osoby. K dispozici byly společné sprchy a sociální zařízení, ale i hospůdka a krásné koupání v rybníce, čehož jsme bohatě využívali. Sraz byl ve čtvrtek cca kolem 19 hodiny přímo v kempu, protože jsme se dopravovali různými způsoby z různých míst. Část dorazila auty, část pak po vlastní ose, největší borec byl Honza Hladík junior, který přijel po vlastní ose z Písku a v sobotu zase po vlastní ose do Ražic. Čtvrteční přivítání a zahájení akce bylo při večerním posezení jako vždy bouřlivé a déle trvající.
Na 1. etapu jsme vyrazili po vydatné snídani a desinfekci v 9,30 hodin směrem na Nepomuk po modré turistické, která se nám posléze ztratila, což jsme zjistili v lese na kopci. Část cesty jsme se vrátili a zjistili, že trasa vede zarostlou cestou, ale protože se neradi vracíme, prodrali jsme přes trávu, kopřivy, bažinu i kukuřici zpět na komunikaci před Nepomukem. Nepomuk jsme pouze projeli přes náměstí a vydali jsme se hezky do kopečka směrem na Dvorec, Čmelíny, Kladrubce, Chloumek a Újezd u Kasejovic do Lnářů. V rychlosti jsme zhlédli kostels dřevěnou zvonicí a zámek z venku. Dalším bodem naší cesty byla Blatná, kde jsme příjemně poobědvali v zahradní restauraci a následně se vydali na prohlídku nádvoří zámku se zahradou. Atrakcí zahrady bylo ochočené stádo daňků, které se nedalo v žádném případě návštěvníky vyrušit. Další atrakcí byly i zde právě probíhající svatební obřady, zejména pak nevěsty. Z Blatné jsme vyrazili směrem na Vrbno a Kadov do Chanovic. Cílem byla chanovická rozhledna, pochopitelně na kopci. Po zdolání kopce jsme zjistili, že je zavřená. Zajímavý byl i skanzen se starými sroubenými stavbami, nejstarší dokonce ze 17. století. Další cesta nás vedla směrem na Defurovy Lažany, v této části cesty jsme litovali uzavřené chanovické rozhledny, protože i během cesty byla nádherná kochačka na velkou část Šumavy. Další neplánovanou zastávku jsme udělali u kvášňovické hospůdky, kde jsme si dali výborné točené svijanské pivo (až na některé „černé ovce“). Projeli jsme kolem Kozčínského a Myslívského rybníku a začali stoupat směrem na Myslív a Kramolín. Pak už jsme nejkratší cestou vyrazili směrem na Nepomuk a šupky hupky do hospůdky v kempu Nový rybník. Někteří statečnější pohrdli teplou sprchou a smyli pot v teplé vodě Nového rybníka. V kempu bylo na rozdíl od minulého večera podstatně živěji, neboť zde měla sraz rodina Michků (cca 40 lidí), nebylo zcela jasné, kdo je Michek a kdo není. Večerní posezení bylo na rozdíl od minulého večera celkem umírněné.
2. etapa začala u někoho ranní koupelí, u jiného horkou kávou a někteří začali den kalíškem desinfekce. Cesta směřovala směrem na Žinkovy. Zpestřením bylo, že část účastníků nestačila mírnému tempíčku a pozorně neposlouchala změnu trasy - ze žluté na modrou. Tím si vystoupali až na zříceninu Potštejn. Samozřejmě za svou nepozornost obvinili závodníky z čela pelotonu a měli separatistické tendence založit B družstvo. Při adrenalinovém sjezdu ale vychladli a pěkně pospolu jsme vyrazili na Svárkov a Bzí přes vrcholovou prémii – kótu 608. Po sjezdu do Chocenic jsme pokračovali do Blovic, kde jsme dali obídek u rychlého okna. Z Blovic jsme se vydali přes Struhaře do Spáleného Poříčí, kde jsme obešli, zámek, objeli hezké náměstíčko, odpočali si na sluníčku u starého mlýna pod zámkem. Nad leností zvítězila chuť na odpolední kávičku, kterou jsme si dali ve venkovním posezení u penzionu pod náměstím. Posíleni jsme pokračovali na Těnovice, Hořehledy, Mítov, Nové Mitrovice a Železný Újezd. Díky malé zajížďce a celkem příjemnému stoupání jsme se dostali na rozhlednu Na Skále. Někdo se odměnil kocháním na široké okolí, někdo vychutnáním si chlazeného lahváče u paty rozhledny. Z rozhledny jsme pokračovali na Čížkov, Zahrádku, Sedliště do Vrčně a do Nepomuka. Tady došlo ke vzpouře závodníků, většina hlasováním rozhodla vynechat stoupání na Zelenou Horu (jak správně podotkl Milan: „stejně tam nic není vidět“) a vyšetřený čas věnovat posezení na terásce restaurace „U Švejka“ nad náměstím v Nepomuku. Po konzumaci jsme si dali cíl- kemp Nový rybník, jehož jsme dosáhli poměrně rychle z důvodu nutného doplnění tekutin a očisty. Trasa byla kratší než 1. den, byla ale náročnější na četnost stoupání a klesání. Tentokrát jsme se usadili ve vnitřních prostorách restaurace a vypadalo to, že brzy odpadneme. Ale stal se pravý opak. Zbylo nám 120,- Kč z ubytování, Petr objednal první rundu a pak už začala runda za rundou a všichni jsme zázračně obživli.
Aby si to „ztracenci“ z předchozího dne zapamatovali, vydali jsme se opět do Žinkov a tentokráte po modré (modrá je dobrá, možná někdy byla!). Tam došlo k dělení, Petr, Milan a Láďa se vydali po ose směrem na Měčín, Švihov do Klatov a do Nýrska.Zbytek absolvoval projížďku směrem na zámek Žinkovy, kde jsme se krátce zastavili a pokračovali po zelené turistické stezce na Neurazy a pak už jsme se obrátili přes Soběsuky zpět k Nepomuku .
