picture

Mikulov - 17 -20. září 2009

        Po třech letech a několika měsících jsme zopakovali návštěvu jižní Moravy, a to oblast kolem Mikulova. Původně bylo přihlášeno 18 „závodníků“, z různých důvodů se konečný počet ustálil na 15. Odjeli jsme ve čtvrtek 17.9.2009 v odpoledních hodinách a po malé občerstvovací zastávce jsme po 21 hodině dorazili do sklípku Libora Filipa v Březí, kde jsme nejen hodovali, ale i spali. První večer byl zasvěcen pouze konzumaci vínečka, a to každý podle své chuti.
        Následující den jsme časně po ránu vyrazili směrem na Vrbice, které byly konečným cílem. Zde je již zcela jiná krajina než kolem Mikulova a také jiný typ sklípků - vykopaných ve stráních v několika vrstvách nad sebou. Díky nadmořské výšce této obce je i velmi dobrý rozhled do širokého okolí. V tomto směru jsme měli trochu smůlu, neboť právě tento den byl vzdálenější obzor zahalen do „čmoudíků“. Za zmínku stoji také návštěva Kraví hory, což je vesnička ze samých vinných sklípků nedaleko Bořetic. Na truc Rakušanům a protestům proti jaderné elektrárně vznikla Svobodná spolková republika Kraví hora (podrobnosti na http://www.republikakravihora.cz/ ). Jednou z její akcí byla protestní akce namířená proti Rakušanům, s tím že větrné elektrárny na území Rakouska zhoršují podmínky pro pěstování révy. Prostě blbnou, což je patrné z jejich www stránek. Zde jsme také poobědvali v hotelu Kraví hora a někteří popili ½ - 1 litr burčáku. Zpáteční cesta vedla z části vinicemi, z části po komunikacích. Za zmínku snad stojí jedině smolný výběr přejezdu přes louži Pepíka Mudry. Podařilo se mu trefit díru tak důkladně, že si v louži ustlal. Mohla by se v jeho případě uchytit i přezdívka „Plaváček“, protože, kdyby neudělal alespoň dvě tempa, tak se určitě utopil. Poslední odpočinek před cestou domů byl již pouze v Lednici, následovala pak cesta do Březí, kde nás čekalo opět vínečko a plný stůl dobrot k zakousnutí. Součástí večera byl i košt vín roku 2007 a 2008. Pili a zakusovali jsme každý podle chuti a odcházeli spát podle věku, samozřejmě ti starší a moudřejší v prvním sledu.
        V sobotu nás čekala typická moravská rovinka, vyšlápli jsme nejprve po hranicích s Rakouskem směrem na Hevlín, kde bylo toho dne 1. pivko, dále už pouze do Dyjákovic, kde se naše cesta začala otáčet tím správným směrem, tedy do nového sklípku Libora Filipa v Novosedlích, kde na nás v odpoledních hodinách čekalo překvapení. Za zmínku zcela určitě stojí oběd v Hrušovanech nad Jevišovkou. Na doporučení jednoho z domorodců jsme usedli na terasu restauračky, kde jsme si téměř za směšné ceny pořadně nacpali bříška velmi chutnou krmí, kladem bylo, že snad poprvé v historii nevedla po obědě cesta do kopce. Také krajina byla jiná než předchozího dne, nebyly zde téměř žádné vinice, ale převážně kukuřice, dýně a brambory. Po příjezdu do Novosedel jsme zjistili, že jsou zde v plném proudu slavnosti burčáku. Zakotvili jsme před Liborovým sklípkem a dost aktivně jsme se do oslav zapojili. Stali jsme se také středem zájmu ostatních návštěvníků a dokonce i mladých děvčat. Někteří díky svým vypracovaným tělům, hlavně ale díky naším novým cyklistickým dresům a názvu našeho klubu. Po chvilce veselení se, dorazil ke sklípku průvod v čele s hraběnkou a hrabětem, kteří udělili Liborovi právo vyrábět a prodávat víno. Středem našeho zájmu se stali dvě „cikánky“ z průvodu. Očarovaly většinu závodníků svým temperamentem, krásou a také zásobováním potravinami ze stolu hraběte a hraběnky, které normálně čorly. Tady nastala horší chvilka, kdy se domů vypravil Ivan P., Karel K., Vlastík F. a bratři „Grolmíci“. Brzy jsme se ale rozveselili a užívali si sluníčka na obloze i sluníčka ve sklence. Domu jsme dorazili téměř za soumraku a večer pokračovali v konzumaci vínečka a potravin.
        Vzhledem k náročnosti jak sportovní, tak i kulturní předcházejících dvou dnů, a také k nutnosti vyrazit po obědě k domovu, jsme na poslední den naplánovali pouze trasu kolem Mikulova. Cesta vedla opět z části po komunikacích a z části mezi vinicemi. Vystoupali jsme na jeden z nejvyšších vrcholů nad Mikulovem – Kočičí skály, kde byla vyhlídka na všechny strany. Po sjezdu do Mikulova jsme vyšplhali na původní strážní věž – Kozí hrádek. Za 20,- Kč jsme se nejen pokochali výhledem na Mikulov a okolí, ale vyslechli jsme i odborný výklad o historii a význačných stavbách v Mikulově a okolí. Celou prohlídku jsme zakončili obědem v Mexické restauraci, odjezdem do Březí, sprchováním, balením a odjezdem do Novosedel k Liborovi. Tady neřidiči ještě ochutnali burčáček, nakoupili zásoby domů, poplatili za poskytnuté služby a v 19,30 hodin dorazili do Klatov, po dotankování PHM a vyložení některých závodníků pak zbytek vyrazil k Nýrsku.

Účastníci : Zdeněk Bryknar Bohouš Aschenbrenner

Vlasta Fišr Honza Hladík jr.

bratři Gromulové Ivan Pavlík

                       Láďa Janoušek                   Míra Kolář
                       Miloš Fleischmann               Standa Šafránek
                       Karel Kalivoda                Honza Hladík
                       Pepík Mudra                      Láďa Toman

Trasa - 1.den - 90,8 km : Březí, Mikulov, Velké Pavlovice, Kraví Hora, Vrbice, Velké Bílovice, Lednice,Březí
- 2.den - 64,6 km : Březí, Hevlín, Dyjákovice, Hrušovany, Novosedly, Březí
- 3.den - 35 km : Březí, Perná, Bavory, Mikulov, Březí