Tato akce byla významná tím, že od první akce klubu uplynulo celých 20 let. I tehdy jsme absolvovali jízdu z Nýrska na Lipno, a to ve třech dnech. Při 20. výročí nebylo možno uspořádat nic jiného, než tuto akci zopakovat. Vzhledem k dvacetiletému posunu jsme ale trasu rozložili tentokráte na dny čtyři. Dalším rozdílem bylo i to, že jsme si své věci nevezli sami, ale tašky větší i menší zanechali u Karla Kalivody a jeho brácha Martin nám je v odpoledních hodinách dopravil do Borových Lad, stejně pak následující den do dalšího místa noclehu u lipenské přehrady.

        První den ve čtvrtek se většina z nás nechala vyvézt vláčkem na Železnou Rudu a pak už po vlastní ose přes šumavské kopečky směrem na jih. Cílem tohoto dne bylo ubytování v Borových Ladách v penzionu U Puštíka. Menší část klubu (Ivan Pavlík, Petr Janovský, Jirka Fiala) odmítla usednout do vlaku a celou cestu absolvovala po vlastní ose. Byli natrénovaní, protože do cíle dorazili před hlavní skupinou. Po zdolání nejvyššího bodu cesty tohoto dne – Pod Polomem už následovala příjemnější část cesty s prvním občerstvením v Prášilech – kávička, pivíčko a papáníčko. Při Vchynicko – Tetovském plavebním kanálu jsme se dostali na Modravu, opět občerstvení v místním pivovaru Lyer. Návštěva se trochu protáhla, neboť začalo docela vydatně pršet. Lze konstatovat, že čekání na lepší počasí bylo docela příjemné. Jakmile jsme měli pocit, že se počasí vylepšuje, vydali jsme se směrem na Filipovu Huť. Ve stoupaní nad Modravou začalo opět pršet, nasadili jsme pláštěnky a tlačili částečně schovaní pod korunami stromů. Po zážitcích u Lyera bylo docela příjemné nepodávat žádný větší výkon a příjemně se o kola pouze opírat a tlačit je. Po chvíli se ale počasí umoudřilo a my šťastně dojeli do Borových Lad, kde nás čekalo velmi pěkné ubytování v rodinném penzionu, výborná večere a soudek 11° Bernarda. Tento soudek byl původně určen na 2 večery, ale silně jsme se podcenili a na sobotní večer dovezl Martin Kalivoda ještě jeden soudek 11° Holby, který jsme stejně statečně zdolali.

        Druhý den po vydatné snídani jsme se vydali na nejpříjemnější část celé akce a to na cestu k přehradě. Cílem byl autokemp Na Terasách v Černé v Pošumaví. První zastávka na občerstvení byla v restauraci v Lenoře – kávička, pivíčko. Prohlédli jsme si opravené rechle a také chlebovou pec, která nebyla k naší smůle v tento den v provozu. Z Lenory jsme se vydali po Zelené stezce k Soumarskému mostu. Marně jsme hledali historický symbol všech vodáků – Soumarský most. Na jeho místě stojí betonová stavba, která nahradila původní most poškozený povodněmi v roce 2002. Další část cesty neměla co do kochání v krásné krajině chybičku. Zajímavost této krajiny je dána i názvy místních osad – Dobrá a Pěkná. Pak už jsme zahlédli nejhořejší část přehrady a dojeli na oběd do restaurace Alma na okraji Nové Pece. Následovalo občerstvení a odpočinek a pak jsme přejeli na druhou stranu přehrady a vydali se po cyklostezkách směrem na Horní Planou. Cestou jsme viděli bývalé rekreační středisko Okuly Nýrsko, které je téměř v demolici. Někteří bývalí okuláci nostalgicky zamáčkli slzu. Z Horní Plané opět po cyklostezkách jsme dorazili do autokempu v Černé v Pošumaví, kde jsme se ubytovali ve čtyřlůžkových chatkách ve velmi špatném stavu. Bylo to ale pouze na přespání, večer jsme strávili v místních občerstvovnách. Věci nám dovezl Martina Kalivoda, přijel s ním alespoň na jeden večer Karel Kalivoda, jeden z původně zakládajících členů.

        Ráno jsme se po obtížném nakládání věcí Martinovi do auta (místo zabíral další pasažér Vlasta Fišr – ztratil motivaci pro zpáteční cestu) vydali na cestu zpět do Borových Lad. Tentokráte, bohužel, ve směru zpět do kopců. Než jsme přijeli k přívozu do Horní Plané, podařilo se některým závodníkům trochu bloudit (H + H Hladíkovi, Ašík). Udělali jsme po vzoru historického fota z roku 1996 fotku všech přítomných členů, kteří byli účastníky zakládající jízdy.   Po snídani před obchodem v Horní Plané jsme přívozem přejeli na druhou stranu přehrady a vystoupali ke Schwarzenberskému kanálu, podle jehož toku jsme dojeli do Jelení, kde jsme se v malém kiosku posilnili na další náročnou část etapy. V této části cesty došlo k vážné kolizi Ivana Pavlíka s protijedoucími cyklisty. Po mírném vybočení se Ivan srazil se dvěma velmi rychle jedoucími cyklisty. V dané situaci to dopadlo lépe, než se na první pohled zdálo, Ivan a jeden z protijedoucích skončili na cestě a zbývající spadl i s kolem do kanálu. Po ošetření a opravě Ivanova kola jsme pokračovali dál, Ivan si ale narazil prsty a poslední den akce už nemohl na kole jet. Od kanálu jsme pokračovali směrem na Stožec a zpět na Zelenou stezku a na oběd do Lenory. A po obědě jen stoupání a pro zpestření déšť, ale všichni jsme šťastně dojeli na Borová Lada, dali si k večeři řízek s bramborem a vypili druhý sud 11° Holby.

        Poslední den už byl pouze zpáteční cestou po téměř stejné trase s cílem ujet postupujícím mraků a nejméně zmoknout.

Účastníci: Pepa Mudra, Honza Hladík senior i junior, Zdeněk Bryknar, Míra Kolář, Láďa Janoušek, Petr Janovský, Jirka Fiala, Ivan Pavlík (1. – 3. etapa, 4. etapu neabsolvoval kvůli zranění), Vlasta Fišr (pouze1. a 2. etapa), Bohouš Aschenbrenner (pouze 2. a 3. etapa), Jarda Brček (uznává se jen polovička z každé etapy z důvodu jízdy na elektrokole), Láďa Toman.

Trasa - 1.den -  68 km : Železná Ruda, Pod Polomem (1200m/nad mořem), Stará Hůrka, Vysoké Lávky, Prášily, Vchynicko-Tetovský kanál, Modrava, Filipova Huť, Kvilda, Borová Lada

Trasa - 2.den -  68 km : Borová Lada, Horní Vltavice, Lenora, Soumarský most, Dobrá, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví

Trasa - 3.den -  70,7 km : Černá v Pošumaví, Horní Planá, Bližší Lhota, Schwarzemberský kanál, Jelení, Stožec, Lenora, Horní Vltavice, Borová Lada

Trasa - 4.den -  86 km : Borová Lada, Kvilda, Modrava, Vchynicko-Tetovský kanál, Prášily, Skelná, Gerlova Huť,  Hofmanky, Špičák, Nýrsko