Tato akce začala velmi slibně v pátek v poledních hodinách, kdy jsme odjeli vlakem do Železné Rudy. Odpolední trasa byla dobře připravena, pouze po zdolání Vintířovy skály jsme zjistili, že jsme byli podvedeni Divochem, neboť slibovaná vyhlídka se z důvodu husté mlhy nekonala. Po ubytování v Hartmanicích jsme velmi mírně a ukázněně prozkoumali stravovací zařízení, neboť druhý den byla před námi celkem náročná trasa, kterou ale vylepšilo velmi pěkné počasí. Nad řekou Křemelnou byly spatřeny „záhadné“ otisky kopyt a zbytky trusu. Jeden člen výpravy měně znalý přírody (mimochodem jeho manželka je aprobovaná učitelka přírodopisu) uvěřil, že se jedná o vzácného jelena šumavského. Za pár okamžiků byl ovšem zklamán, neboť u řeky se popásalo stádo tura domácího. Zbytek výpravy pak častoval hrubými nadávkami. Jinak panovala kázeň a disciplína. Horší to ovšem bylo se členy výpravy po návratu do Hartmanic. Po dobré večeři, fernetových aperitivech a zlatavém moku se začali rozhlížet po „babách“. Kupodivu se zadařilo a po přesunu do jiného kulturního zařízení se pokračovalo tanečky. Klubový hráč na strunné nástroje prokázal své mistrovství, neboť v samém závěru večera hrál již pouze na jednu strunu a to skutečně zvládne málo hudebníků. Nejvíce rozumu měl nejmladší člen výpravy a odešel první do „šuplíku“. Samozřejmě i ostatní odešli, sice později, ale bylo všemi členy výpravy dodrženo naše základní heslo – „bez bab“. Je pravdou, že nedělní návrat zpět do Nýrska přes úsek zvaný „Peklo“ byl pro některé členy výpravy po předcházejícím večeru skutečným peklem. Ke zlepšení zdravotního stavu došlo teprve po požití zlatavého léku v občerstvovací stanici na Javorné.